Laini Taylorová: Dcera kostí a dýmu
Opravdu výborná kniha. Po donekonečka omílaných upírech, kteří chtějí být hodní, a dokonalých andělech, kteří se snaží spasit svět, tu máme dvě naprosto jedinečné rasy - chiméry, které autorka dokázala naprosto mistrně vylíčit, namíchala nekonečný koktejl možností, jak smíchat znaky lidí a nejrůznějších zvířat. A pak jsou tu andělé, ne jako nadpozemští spasitelé, ale jako stvoření ohně a země, skuteční, se svými touhami, chybami a slabostmi. Tyto dě rasy vedou nekonečnou válku, válku, při níž není možné odhadnout, kdo je v právu a kdo je ten zlý. Celou knihou se táhne otázka: Kdo je kladný hrdina a kdo záporák?
A pak se stalo, že se dvě z těchto bytostí do sebe zamilovaly, zaplatily za to životem, aby se po sedmnácti letech znovu sešly a nevěda, kým skutečně jsou, se do sebe zamilovaly znovu. Ale naštěstí se dočkáme mistrného rozzuzlení, minulost se setká s přítomností, celá skládačka do sebe zapadne a nezbývá, než si počkat na další díl. Konec naštěstí není otevřený způsobem, jež by člověku bránil zamhouřit oči. Ale všechny možné trilogie už mě začínají pomalu unavovat, kdo se má neustále prokousávat několika knihami natahovaného děje - dvakrát tak tlustá kniha a já bych už věděla, jestli Karou dokáže Akivovi odpustit.
